Byl to rok plný dětského smíchu, bláta, zvířat, ohňů, výprav, odřených kolen, dobrodružství, nekonečných otázek a spousty krásných okamžiků. A taky rok, který utekl mnohem rychleji, než jsme čekali, a který stál za to!
Obrovské DÍKY patří našim průvodkyním.
Za energii, humor, trpělivost, neskutečné nasazení a hlavně za to, s jakým srdcem provázely děti každým dnem.
Stejně velké díky patří rodičům. Za důvěru, otevřenost, podporu, brigády, koláče i za to, že společně s námi tvoří Huslík takovým místem, jakým je.
Zahradní slavnost, kde jsme se společně rozloučili se školním rokem, se i přes vysoké teploty povedla a rádi jsme se zase všichni potkali.
A máme radost i z toho, že jsme náš první rok zakončili úspěšnou certifikací - ověřením asociací lesních škol a klubů, že svou práci děláme dobře.
Přejeme všem krásné léto plné dobrodružství. A těšíme se, co všechno společně zažijeme v našem druhém roce!
V našem lesním klubu bylo jaro především o mláďatech
Zvířata nás v lesním klubu provází celoročně, ale na jaře je to obzvlášť výrazné. Rodí se mláďata, a bohužel jich spousta také skončí v naší záchranné stanici. Pro děti je to jedinečná příležitost seznámit se s mláďaty divokých zvířat zblízka. Povídat si o zvířeti, které máme zrovna živé před sebou, nic nenahradí. A mláďata jsou navíc prostě nejroztomilejší.
Letos jsme s dětmi zažili i vlastní malou záchranářskou epizodu. V klubu jsme přijali dvě pěnkavy, jednu se zraněnou nohou a nemocnýma očima (jde o nemoc trichomoniázu, takže jsme zase o něco chytřejší), druhou vypadlou z hnízda a podchlazenou. Obě sledujeme při uzdravování a držíme jim palce. Pokud to zvládnou, vypustíme je s dětmi zpátky do přírody, a protože jsme byli u celého příběhu od začátku, bude to o to dojemnější chvíle.
Na zahradě klubu denně pozorujeme, jak rychle rostou naše jehňata a jak si hrají a poskakují po trávníku. V budce na školce nám zase vyvedli mladé vrabci, jejichž cvrlikání nás doprovázelo celý den.
A jako z pohádky se s námi kamarádí i uzdravená a vypuštěná srnka. Ráda se přidává, když zahradničíme (i když nám pak okusuje sazenice), pozoruje děti při hře z bezpečné vzdálenosti a před pár dny dokonce nakoukla i do školky. Blíž přírodě už opravdu být nemůžeme.
Na jaře jsme v lesním klubu Na Huslíku společně s rodiči i dětmi vyhrnuli rukávy a pustili se do práce. Na brigádě jsme doplnili zázemí o ponk, tvořiště, kruh ze špalků a hlavně hromadu hlíny, kterou děti naprosto milují. Krumpáči a rýči jsme odstranili pařezy, o které jsme dřív zakopávali, a zvelebili tak okolí pískoviště i blátivé kuchyňky. Na SWAPu jsme vyměnili nepotřebné za nové kousky a podělili i kolemjdoucí.
Po práci jsme se sešli u společného stolu plného dobrot, nechyběly buřty a odvážní si dopřáli i koupání v sousední tůni (prý už byla voda překvapivě příjemná). Byl to krásný den a znovu se potvrdilo, že máme skvělou partu rodičů, která si rozumí a umí vzít za práci.
Pro nás má ale takový den ještě další rozměr – děti vidí dospělé spolupracovat, domlouvat se a táhnout za jeden provaz. Právě tímto přirozeným způsobem je vedeme k tomu, že společné úsilí má smysl a každý může přispět svým dílem.
Byl to rok plný dětského smíchu, bláta, zvířat, ohňů, výprav, odřených kolen, dobrodružství, nekonečných otázek a spousty krásných okamžiků. A taky rok, který utekl mnohem rychleji, než jsme čekali, a který stál za to!
Obrovské DÍKY patří našim průvodkyním.
Za energii, humor, trpělivost, neskutečné nasazení a hlavně za to, s jakým srdcem provázely děti každým dnem.
Stejně velké díky patří rodičům. Za důvěru, otevřenost, podporu, brigády, koláče i za to, že společně s námi tvoří Huslík takovým místem, jakým je.
Zahradní slavnost, kde jsme se společně rozloučili se školním rokem, se i přes vysoké teploty povedla a rádi jsme se zase všichni potkali.
A máme radost i z toho, že jsme náš první rok zakončili úspěšnou certifikací - ověřením asociací lesních škol a klubů, že svou práci děláme dobře.
Přejeme všem krásné léto plné dobrodružství. A těšíme se, co všechno společně zažijeme v našem druhém roce!
V našem lesním klubu bylo jaro především o mláďatech
Zvířata nás v lesním klubu provází celoročně, ale na jaře je to obzvlášť výrazné. Rodí se mláďata, a bohužel jich spousta také skončí v naší záchranné stanici. Pro děti je to jedinečná příležitost seznámit se s mláďaty divokých zvířat zblízka. Povídat si o zvířeti, které máme zrovna živé před sebou, nic nenahradí. A mláďata jsou navíc prostě nejroztomilejší.
Letos jsme s dětmi zažili i vlastní malou záchranářskou epizodu. V klubu jsme přijali dvě pěnkavy, jednu se zraněnou nohou a nemocnýma očima (jde o nemoc trichomoniázu, takže jsme zase o něco chytřejší), druhou vypadlou z hnízda a podchlazenou. Obě sledujeme při uzdravování a držíme jim palce. Pokud to zvládnou, vypustíme je s dětmi zpátky do přírody, a protože jsme byli u celého příběhu od začátku, bude to o to dojemnější chvíle.
Na zahradě klubu denně pozorujeme, jak rychle rostou naše jehňata a jak si hrají a poskakují po trávníku. V budce na školce nám zase vyvedli mladé vrabci, jejichž cvrlikání nás doprovázelo celý den.
A jako z pohádky se s námi kamarádí i uzdravená a vypuštěná srnka. Ráda se přidává, když zahradničíme (i když nám pak okusuje sazenice), pozoruje děti při hře z bezpečné vzdálenosti a před pár dny dokonce nakoukla i do školky. Blíž přírodě už opravdu být nemůžeme.
